V historii je znám šlechtický patronát, který se zasazoval především o zachování kultury a duchovních hodnot ( v rámci církve ) v kraji pozemkové državy šlechtice.
Dnes, v občanské společnosti jsou to občané , kteří se musí zasazovat o zachování jejich kulturních hodnot .V občanské společnosti to není ani feudál ani stát, který se za všechny a o všechny stará. Občané se musí sami stát odpovědnými za zachování vlastních záležitostí. Je to koncept, který má v Evropě oproti USA menší tradici. U nás existuje reflex obracet se na stát, který by měl převzít zodpovědnost za jednotlivce. Občanská společnost je chápána naopak jako odpovědnost jedince za společnost a ne jako odpovědnost společnosti za jedince.
Bylo by zavádějící zkoušet vynalézat uměle pro nadaci Patronát Sedlčansko filozofické základy, nebo na ni klást filozofický či společensko-politický nárok. Nadace by měla být pokud možno jednoduchá a praktická.
Původně jsem měl myšlenku zasadit se o zachování kostelů a křesťanských kulturních hodnot v Sedlčanském kraji z přirozeného pocitu tradice a lokální odpovědnosti , která vyrůstá obvykle z vlastnictví půdy a pozemků.
Čechy jsou typická středoevropská země – kulturní země s tisíciletou západní historií, s kulturou a památkami, které jsou v celé zemi přímo rozesety. Je důležité probouzet zájem o kulturu a historii ne na úrovni, kde může být politicky instrumentalisován, nýbrž tam, kde slouží člověku jako hodnotná součást jeho vlastní identity. Je také důležité oprostit se od představy zařídit vše jako muzeum – to je statická a zkostnatělá strategie zachování kultury státních representací naší západní civilizace, která paradoxně vede k odcizení se tradici a historii.
Kultura, její zachovávání a tradice musí žít a musí se umět proměňovat a musí zachovávat svoje památky tam, kde se zdají lidem hodny zachování .
Když jsem o tomto záměru nadace „Patronát Sedlčansko“ mluvil s různými lidmi, ukázalo se jasně, že její cíle není možné stavět příliš úzce.
Chtěl bych založit nadaci na základě našich křesťanských hodnot. To ale neznamená, že se nadace bude starat pouze o zachování křesťanského kulturního dědictví; jde v první řadě o kulturní dědictví a to v kraji Sedlčanska. Tato nadace má cíl zajistit zachování kulturních hodnot formou soukromých inciativ.
Mělo by být podporováno tam, kde nejsou žádné jiné prostředky a nebo, kde je kulturní dědictví zanedbáváno. Je důležité, aby při přidělování prostředků byl vždy financován konkrétní projekt a aby bylo poskytnuta i vlastní spoluúčast žadatele.
Není kladen nárok na vytvoření nadregionální nadace ani na nahrazení státních institucí a iniciativ ani nárok na podporu subvenčního myšlení. Není ani očekáváno zřízení sociální instituce ani podpora všech přání občanů. To není ani cílem nadace, ani na to nestačí finanční prostředky. Díky omezeným prostředkům a díky množství možných projektů je úspěch možný jen tehdy, když budou prostředky nasazeny cíleně.
Na příklad: Restaurování oltářního obrazu v kostele, instalace zabezpečovacího zařízení . Nouzová oprava střechy nějaké stavby, zachování židovského náhrobního kamene nebo hřbitova, nebo obnova polních křížů ( Božích muk ), podpora udržování lidové hudby , obyčejů , krojů apod.
Cíem je malými prostředky a vlastní inciativou podporovat tradici a historii na územní úrovni a přispívat tím k jejich zachování.
Moje paní a já dáme do vínku této nadaci 500.000,- Kč jako počáteční kapitál a doufáme, že v budoucnosti občané a místní firmy tuto myšlenku přijmou za svou a budou ji též podporovat. Také kapitálový fond nadace bude námi postupně navyšován tak, aby za 10 až 15 let bylo dostatek kapitálu k financování projektů z jeho úrokového výnosu.
Nadace ponese jméno Patronát Sedlčansko